Tshooj 31

Kuv yeej ib txwm tsis muaj ib qho chaw nyob rau hauv tib neeg lub siab li. Thaum Kuv nrhiav tib neeg tiag tiag, lawv sib sib zog qi lawv ob lub qhov muag thiab tsis quav ntsej txog Kuv tej kev ua hlo li, cuag nkaus li tag nrho tej Kuv ua ces yog npaj ua kom lawv zoo siab xwb, yog qhov uas lawv yeej ib txwm ntxub tej Kuv ua kawg nkaus li. Nws cuag nkaus li Kuv mas yeej tsis muaj ib qho kev ras txog tus kheej hlo li, cuag nkaus li Kuv mas yeej qhia Kuv Tus Kheej tshwm rau ntawm tib neeg lub xub ntiag tas li xwb, ces thiaj li ua rau lawv cov uas “coj zoo thiab ncaj ncees” npau taws heev. Tab sis Kuv yeej tseem tiv tej xwm txheej phem phem li ntawd, thiab Kuv tseem ua Kuv tes hauj lawm tas zog mus ntxiv. Yog li ntawd, Kuv thiaj hais tias Kuv tau saj qhov qab zib, qaub, iab, thiab tej qhov qab muaj muaj ceem ntawm tib neeg txoj kev ntsib kev pom lawm, thiab Kuv los nrog cua thiab mus nrog nag; Kuv hais tias Kuv tau ntsib tau pom tej kev tsim txom ntawm tsev neeg, tau ntsib tau pom qhov zoo thiab qhov phem ntawm lub neej, thiab tau ntsib tau pom txoj kev mob ntawm txoj kev ncaim kiag lub cev mus. Txawm li cas los xij, thaum Kuv los rau hauv ntiaj teb, tsis hais tias txais tos Kuv vim yog tej kev txom nyem uas Kuv raug rau lawv ntawd hos, tib neeg tseem tsis lees Kuv tej kev npaj siab uas zoo “yam paub cai kawg.” Ua cas Kuv thiaj li yuav tsis mob los ntawm qhov no mas? Ua cas Kuv thiaj li yuav tsis tu siab mas? Puas yog hais tias Kuv tsuas los ua cev nqaij daim tawv los kom zoo li no nkaus xwb mas? Vim li cas tib neeg thiaj li tsis hlub Kuv li? Vim li cas Kuv txoj kev hlub thiaj li raug muab tib neeg txoj kev ntxub los them rov qab xwb mas? Puas yog hais tias Kuv yeej tsim nyog los txom nyem li no mas? Tib neeg tau so kua muag ntawm txoj kev hlub vim yog Kuv txoj kev txom nyem hauv ntiaj teb, thiab tib neeg tau cem txoj kev tsis ncaj ncees ntawm Kuv txoj kev tsis muaj hmoo. Tab sis leej twg thiaj li paub Kuv lub siab tiag tiag mas? Leej twg thiaj li paub Kuv tej kev xav? Tib neeg twb tau muaj kev hlub tob heev rau Kuv ib zaug lawm, thiab lawv twb yeej ntshaw nrog Kuv nyob hauv lawv tej npau suav ib zaug lawm—tab sis yuav ua li cas es cov tib neeg hauv ntiaj teb thiaj li yuav to taub Kuv txoj kev xav nyob saum ntuj ceeb tsheej? Txawm hais tias tib neeg twb paub txog Kuv txoj kev tu siab ib zaug lawm, los leej twg thiaj li muaj txoj kev hlub, raws li ib tug uas raug kev txom nyem, rau Kuv tej kev txom nyem? Puas yog cov tib neeg hauv ntiaj teb no txoj kev txawj xav txav thiab hloov tau Kuv lub siab uas tu siab heev ntawd? Cov tib neeg hauv ntiaj teb yeej tsis muaj peev xwm qhia tau Kuv txog txoj kev txom nyem nyob hauv lawv lub siab uas qhia tsis tau leej twg kiag li lod? Lub siab thiab tus Ntsujplig mas ib tug yeej vam khom rau ib tug, tab sis vim yog tej laj kab thaiv ntawm cev nqaij daim tawv, ces tib neeg lub hlwb thiaj li “tswj tsis tau.” Kuv twb tau hais kom tib neeg los rau ntawm Kuv xub ntiag ib zaug lawm, tab sis Kuv tej kev nqua hu yeej tsis ua rau tib neeg ua tej uas Kuv hais ntawd li; lawv tsuas lam ntsia mus rau saum ntuj, kua muag teev yees xwb, cuag nkaus li lawv mas nim raug kev txom nyem yam nyiaj tsis taus kiag li, cuag nkaus li muaj tej yam dab tsi thaiv lawv txoj kev lawm. Yog li ntawd, lawv nyem lawv ob txhais tes khov khov thiab nyo hau rau hauv qab ntuj los thov Kuv. Vim Kuv hlub tshua heev, Kuv thiaj li muab Kuv cov koob hmoov rau tib neeg, thiab tib ntsais muag xwb, lub sij hawm uas Kuv tus kheej los kiag ntawd txawm siv los txog ntua lawm—tab sis tib neeg twb nov qab lawv qhov kev cog lus rau Ntuj Ceeb Tsheej ntev los lawm. Qhov no tseem tsis yog tib neeg txoj kev tsis mloog lus thiab lod? Yog vim li cas es tib neeg mas pheej yuav muaj “tus mob uas tsis nco qab” tas mus li xwb? Kuv puas tau xuas riam nkaug lawv lawm? Kuv puas tau muab lawv lub cev ntaus mas? Kuv twb qhia tej kev xav hauv Kuv lub siab rau tib neeg lawm; vim li cas lawv pheej khiav nkaum Kuv tas mus li xwb mas? Nyob rau hauv tib neeg kev nco tau, mas cuag nkaus li lawv muaj qee yam uas ploj lawm thiab nrhiav tsis tau li lawm, tab sis nws kuj cuag nkaus li tej uas lawv nco tau ntawd mas kuj tsis tshua yog lawm thiab. Yog li ntawd, tib neeg yeej ua tem toob nco tsis meej nyob rau hauv lawv lub neej, thiab lub sij hawm ntawm tag nrho noob neej lub neej mas yeej ntxhov quav niab xwb. Tab sis tsis muaj leej twg ua ib qho dab tsi los hais txog qhov no li; tib neeg ces yeej tsis ua dab tsi li tsuas yog tsuj thiab sib tua xwb, ces thiaj li ua rau muaj ib tug yam ntxwv uas swb loj kawg nkaus li niaj hnub no, thiab ua rau txhua yam hauv lub qab ntuj khwb no vau sib tsub sib nias mus rau hauv tus dej qias neeg thiab hauv pas av nkos, yam tsis muaj lub cib fim yuav raug cawm dim hlo li lawm.

Thaum Kuv los txog rau ntawm tib neeg txhua tus, ces thaum ntawd thiaj li yog kiag lub sij hawm thaum uas tib neeg ua siab ncaj rau Kuv. Nyob rau lub sij hawm no, tus zaj loj liab ploog kuj tau pib muab nws txhais tes tua neeg ntawd los tsuab tib neeg lawm thiab. Kuv txais “cov lus caw,” thiab Kuv los “zaum rau ntawm lub rooj mov” nrog tib neeg, tuav rawv “daim ntawv caw” uas noob neej muab rau Kuv. Thaum lawv pom Kuv, los tib neeg yeej tsis quav ntsej txog Kuv li, vim Kuv tsis hnav tej tsoos tsho zoo zoo thiab tsuas nqa Kuv daim “ntawv qhia koob meej” los zaum ntawm rooj nrog tib neeg xwb. Yeej tsis muaj tej tshuaj pleev plhu kim kim nyob rau ntawm Kuv lub ntsej muag li, tsis muaj kaum mom nyob saum Kuv tob hau li, thiab Kuv tsuas rau ib nkawm khau dog dig uas ua tom tsev nyob rau ntawm Kuv ob txhais taw xwb. Qhov uas tib neeg poob siab tshaj plaws mas yog qhov uas tsis muaj tshuaj pleev di ncauj nyob rau ntawm Kuv lub qhov ncauj. Tshaj qhov ntawd, Kuv tsis hais lus mos lus muag, thiab Kuv tus nplaig tsis yog ib tug cwj mem rau ib tug kws sau ntawv; tab sis, Kuv txhua lo lus mas chob tshab plaws tib neeg lub siab tob tshaj plaws, ces thiaj li ua rau tib neeg “nyiam” Kuv lub qhov ncauj me ntsis. Qhov kev tshwm sim uas hais dhau los ntawd thiaj li ua rau tib neeg “ua zoo” rau Kuv, thiab yog li ntawd lawv thiaj li saib Kuv zoo li ib tug neeg yaj sab tuaj pem toj roob tuaj uas tsis paub dab tsi txog lub ntiaj teb li, thiab tsis muaj ib qho kev ntse hlo li. Tab sis thaum sawv daws muab “nyiaj ua khoom plig,” mas tib neeg tsis hwm Kuv li, tsuas lam los rau ntawm Kuv xub ntiag yam tsis muaj ib qho kev hwm hlo li, lam luag ceg thiab siab luv kawg nkaus li. Thaum Kuv cev tes rau, ces lawv xav tsis thoob kiag tam sim ntawd, ces lawv txhos caug ntua qw nrov nrov. Lawv khaws tag nrho Kuv tej “nyiaj txiag uas muab ua khoom plig.” Vim yog nyiaj ntau heev li, ces lawv thiaj li xav kiag hais tias Kuv yog ib tug neeg nplua nuj thiab muab tej ris tsho khaub khaub hlab ntawm Kuv lub cev dua tawm yam Kuv twb tsis tau tso cai li, muab cov ris tsho tshiab coj los hloov kiag rau—tab sis qhov no yeej tsis ua rau Kuv zoo siab li. Vim Kuv tsis tau swm lub neej yooj yim li ntawd thiab ntxub qhov kev muab saib “tseem-ceeb” li no, vim Kuv yug los ntawm lub tsev dawb huv, thiab, hais tau hais tias, vim Kuv yug los rau hauv “txoj kev txom nyem,” Kuv thiaj li tsis swm rau lub neej muaj uas muaj neeg nyob tos ntsoov tiam yus nkaus xwb. Kuv tsuas xav kom tib neeg to taub tej kev xav hauv Kuv lub siab xwb, es kom lawv tiv taus kev txom nyem me ntsis es thiaj li lees txais tau tej qhov tseeb uas tsis zoo mloog uas tawm hauv Kuv lub qhov ncauj los. Vim Kuv tsis tau tham txog tswv yim, los sis tsis muaj peev xwm siv noob neej txoj kev coj yus tus kheej yam zais ntshis nyob hauv zej zog los nrog tib neeg sib tham, thiab vim Kuv tsis muaj peev xwm yuav kho Kuv tej lus kom zoo raws li tib neeg lub ntsej muag los sis lawv txoj kev xav, ces tib neeg thiaj li ntxub Kuv tas mus li, ntseeg hais tias Kuv mas tsis zoo txaus kom tsim nyog cev ncauj cev lus nrog li, thiab tau hais tias Kuv mas ncauj heev thiab ua kom mob tib neeg tas mus li xwb. Tab sis Kuv yeej tsis muaj kev xaiv hlo li: Kuv twb “tau kawm” qhov kev kawm txog tib neeg txoj kev xav ib zaug lawm, twb “xyaum ua raws” tib neeg lub niam tswv yim txog txoj kev ua neej lawm, thiab twb tau mus kawm tib neeg hom lus hauv “lub tsev kawm ntawv qib siab txog hom lus” ib zaug lawm, es kom Kuv txawj tej txuj uas tib neeg siv tham, thiab hais lus kom haum raws lawv lub ntsej muag—tab sis txawm hais tias Kuv tau siv zog ntau thiab ntsib ntau tus “kws txawj” lawm, los yeej tsis tau dab tsi hlo li. Yeej ib txwm tsis muaj ib qho kev ua neeg nyob rau hauv Kuv li. Tau npaum no lub xyoo, Kuv tej dag zog yeej ua tsis tau ib qho dab tsi tshwm sim hlo li, thiab Kuv yeej tsis muaj ib qho peev xwm me me hauv tib neeg hom lus hlo li. Yog li ntawd, tib neeg cov lus hais tias “ua hauj lwm hnyav ces yeej tau xiaj ntsim xwb” tau “npleem” ntawm Kuv mus lawm, thiab yog vim li ntawd, cov lus no thiaj li los xaus nyob rau hauv ntiaj teb lawm. Tos tib neeg paub xwb, qhov lus paj lug no tau raug tus Vajtswv saum ntuj ceeb tsheej muab lov hais tias tsis muaj tseeb lawm, muab txheeb xyuas txaus nkaus hais tias tej lus ntawd mas yeej tiv thaiv tsis tau kiag li. Yog li ntawd, Kuv thiaj li thov txim rau tib neeg, tab sis yeej tsis muab dab tsi uas yuav ua tau hlo li lawm—qhov ntawd yog qhov Kuv tau vim txoj kev “ruam” dhau lawm. Kuv tsis muaj peev xwm kawm tau tib neeg hom lus, paub zoo txog tib neeg lub tswv yim ntawm txoj kev ua neej, sib raug zoo nrog tib neeg. Kuv tsuas qhia kom tib neeg txawj ua siab ntev, muab txoj kev chim hauv lawv lub siab nias kiag tseg, kom tsis txhob ua rau lawv tus kheej raug mob vim yog Kuv. Leej twg ua kom peb sib cev ncauj cev lus? Leej twg ua kom peb sib ntsib tam sim no? Leej twg ua kom peb koom tib co tswv yim?

Kuv tus moj yam khiav thoob plaws Kuv cov lus, tab sis tib neeg tsis muaj peev xwm to taub nws nyob hauv Kuv cov lus li. Lawv tsuas lam cam ub cam no txog tej uas Kuv hais xwb—tej ntawd es ho muaj nuj nqis dab tsi mas? Lawv tej kev xav phem txog Kuv ntawd puas ua tau kom lawv zoo tiav log mas? Tej khoom nyob hauv ntiaj teb no puas yuav ua tau kom Kuv txoj kev xav tiav hlo mas? Kuv rau siab ntso npaj qhia tib neeg hais Kuv cov lus, tab sis cuag nkaus li tib neeg mas nplaig txhav tas li lawm, thiab lawv yuav tsis muaj hnub muaj peev xwm hais tau Kuv cov lus li qhov Kuv ntshaw li. Kuv twb qhia lawv ncauj-tauj-ncauj lawm, tab sis lawv yeej tsis muaj peev xwm kawm tau hlo li. Tsuas yog tom qab qhov no lawm xwb mas Kuv thiaj li tshawb pom ib qho tshiab: Ua cas cov tib neeg hauv ntiaj teb thiaj li yuav txawj hais cov lus saum ntuj ceeb tsheej mas? Qhov no tseem tsis yog ib qho txhaum rau ntuj tej kev cai thiab lod? Tab sis, vim yog tib neeg txoj kev mob siab thiab kev xav paub xav pom txog Kuv, Kuv thiaj li pib ib qho ntawm tes hauj lwm rau tib neeg. Kuv yeej tsis tau ua kom tib neeg txaj muag vim yog tej yam uas lawv muaj tsis txhij hlo li, tab sis tsuas yog pab cuam rau lawv raws li tej yam uas lawv tsis muaj xwb. Tsuas yog vim qhov no nkaus xwb mas tib neeg thiaj li muaj me ntsis kev xav zoo txog Kuv xwb, thiab Kuv thiaj li siv lub cib fim no los coj tib neeg rov los ua ke dua ib zaug ntxiv, es kom lawv thiaj li muaj kev xyiv fab rau ib feem ntawm Kuv tej kev nplua nuj. Nyob rau lub sij hawm no, tib neeg rov muaj kev zoo siab, kev qw lom zem thiab kev luag his huas nrov nroo ntws saum ntuj uas muaj ntau xim. Kuv qhib tib neeg lub siab, thiab tib neeg muaj lub dag lub zog tshiab tam sim ntawd, thiab lawv thiaj tsis kam khiav nkaum Kuv ntxiv lawm, vim lawv saj tau qhov qab zib ntawm cov zib ntab lawm, thiab yog li ntawd lawv thiaj li muab tag nrho lawv tej niag khoom seem coj los pauv—cuag nkaus li Kuv tau rais los ua ib qho chaw sau khoom seem txeej, los sis ib qho chaw pov khoom seem txeej lawm. Yog li ntawd, tom qab uas pom “cov lus tshaj tawm” uas tau muab tshaj tawm lawm, ces tib neeg thiaj li los rau ntawm Kuv xub ntiag thiab kub siab lug los koom, vim zoo li lawv xav hais tias ntshe lawv yuav muab tau ob peb qho “khoom saib dab muag,” ces lawv sawv daws thiaj li xa “ntawv” rau Kuv, kom lawv tau noj nyob rau hauv tej xwm txheej uas Kuv tau sim tawm. Nyob rau tam sim no ces lawv tsis ntshai kev phob nyiaj lawm, vim cov “nyiaj txiag” hauv tej kev ua li no kuj tsis ntau, thiab ces lawv thiaj li tau luag los koom rau. Yog hais tias tsis muaj khoom saib dab muag los ntawm qhov kev koom no li, ces tib neeg yeej khiav tawm ntawm lub tshav tiaj no thiab hais kom thim nyiaj rov qab, thiab kuj yuav tsib coj “paj” uas Kuv tshuav lawv ntawd thiab. Vim yog niaj hnub no kam noj kev haus tau nce lawm, nce mus txog ib qho “kev muaj noj muaj haus,” thiab muaj “kev vam meej,” ces cov “nom tswv qib siab” tus kheej “mus rau yaj sab kiag” mus npaj tes hauj lwm, ces tib neeg txoj kev ntseeg thiaj li loj hlob ntau npaug tam sim ntawd—thiab vim yog lawv “lub cev” rais los zoo zuj zus, ces lawv thiaj li qhuas Kuv, thiab txaus siab sib cev ncauj cev lus nrog Kuv es kom thiaj li tau Kuv qhov kev ntseeg siab xwb.

Lub Plaub Hlis Hnub Tim 11, Xyoo 1992

Qhov Dhau Los: Tshooj 30

Ntxiv Mus: Tshooj 32

Tej kev puas tsuaj tab tom tshwm sim ib yam zuj zus tuaj. Tus Tswv twb los rau hauv qhov kev zais npog ua ntej txoj kev txom nyem loj tshaj plaws lawm. Koj puas paub tias yuav tos txais Nws li cas? Txhob me siab hu rau peb los nrhiav qhov kev tos txais no.

Cov Ntsiab Lus Uas Zoo Sib Thooj

Qhov Kho Kev Teeb Txhua Yam

  • Cov ntawv
  • Cov Ntsiab Lus Tom Qab

Ib Xim Nkaus Xwb

Cov Ntsiab Lus Tom Qab

Tus Ntawv

Tus Ntawv Luaj Li Cas

Kev Sib Nrug Ntawm Tej Kab Ntawv

Kev Sib Nrug Ntawm Tej Kab Ntawv

Nplooj Ntawv Qhov Dav

Cov Ntsiab Lus

Tshawb Nrhiav

  • Tshawb Nrhiav Lo Lus No
  • Tshawb Nrhiav Phau Ntawv No